dotekům v zatmění

už nedám své ruce
na tvé nohy
v postelových scénářích
slibuji
že bosé bílé bohy
zůstanou obuté
a půjdou včas bez jasných stínů

ale u sklenek při vínu
oba nevěříme tomu
že skončíme v tichu
cink cink tónů

venku jsou nahé stromy
s hvězdami na tvářích

nedívej se na nebe
nedívej se dolů
teď jsme sami pro sebe
u zšeřelého stolu

a ve středu plamének svíce šepotá
že co máš na očích
nás nenechá
v temnotách v žalářích

že co máš na srdci
rozvíří melodii nesmělý nach

a dál budem v kotoulech na dětských hřištích
dotýkat se heboučkých zelení
než přijde strach

proto mi šeptej s křídly
anděli tajných přání
ať on zmizí po anglicky
ve slepých uličkách
a nechá dívku s květinami

zatím jsou jistě nebeští jeleni
že cit netroubí a v užaslém srdci na poplach
zprava veze vůz polárku
brzdí na lesknoucích kostkách
a sype se sníh posledních

stihli jsme to
a ty mě zveš na noční parkur