porozchodové zapomněnky

se soumrakem ze svého kvartýru
chci rozbřesknout city
vždy když je ve štíru
býk a říjen lovce

máš narozeniny

chtěl jsem zas plesknout na zadnici
na rohu postávající holce

jak posledně
když jsme si dali rande ve tvém bytě
a ty jsi zrovna stála

u okna

zrovna jsi našla

spínač
a pomalu se spouští žaluzie
díváš se na zastávku

leží tam javorové listí
mokré a přilepené na kluzký asfalt
a já utíkám na poslední vlak

ve tvém pokoji se mění osvětlení
na dřevěném stolku
hoří vonná svíčka a vedle ní čajová konvice

šálek je jen jeden

vlak má zpoždění
píšu smsku

se slzami
pozoruje mě tmavovláska
a když se naše oči setkají
vystupuji

svíčka na stolku stále dává jasné světlo
plamének se lehounce mihotá
upínáš zraky k hodinkám na ručičky
a ke dveřím

smazávám smsku a jdu tiše ztemnělou ulicí