Někdy se mi touhou
až zatočí hlava
Po tobě má lásko
Toužit nepřestávám
S tebou žiju ve snech
Uléhám i vstávám
Volám tvoje jméno
Do mlhavého prázdna
Slova na bělostný papír
Vedle sebe kladu
Chci se z tebe napít,
Mám srdce plné hladu
Někdy mi jen stačí
Tvůj dopis, obraz tvého hlasu
Jindy pláču beznadějí
Z pomalosti času
Jak hluboce jsi do mne vrytý
Monogram v kůře mého stromu
Jak unést mám své city
Než se mi jednou vrátíš domů?
24.11.2022 16:35:14 Vivien
Jednou návraty, pak zas loučení, však pokud jsou, je to stále dobré! Tak jsem si po svém vyložila Lexi, ty nevratné, s monogramy a vzpomínkou ...
19.11.2022 06:22:22 uživatel smazán
Našla jsem dvojče
k básni co cítím ve své hlavě
Nejsou jednovaječná
Trochu se dohadují
kdy? než? až?
Bojím se...
zda unesu pak city
až se mi jednou vrátíš domů
Krásná, děkuji.
19.11.2022 05:57:54 Fialový metal
ST*
Tak krásné jako ...
Sněhové vločky na parapetu ...
Každá je jiná
a přesto se pletu,
když svůj příběh vypráví.
Mlčím a marně se snažím trošku nadechnout
... když ráno se ztrácí.
Slunce jednu po druhé rozpouští.
Krása se ztrácí ...
Svírá se hrdlo ...
... někdy tak silně, až zdá se k nevíře.
Jako polední vánek
.... vrací se,
když taje,
zcela zmrzlý slib.
16.11.2022 22:38:56 jenommarie
Lexi, tato je srdcem vyrytá..až pod kůži..ale krásnosmutná. Však kéž tvá láska se TI vrati..alespoň na TY svátky *;)
Moc TI to přeji.
17.11.2022 10:21:10 Lexi
Děkuji Maruško, všichni doufáme v lepší příští. I já doufám. A nejen pro sebe, i pro tebe...
20.11.2022 11:23:44 jenommarie
Přejme si vzájemně a jistě se i splní * Děkuji TI milá Lexi* napíšu..jak to půjde, jsem ve skluzu..:(
Opatruj se a krásný nedělní den v pohodovém duchu TI přeji. :)
15.11.2022 12:55:32 uživatel smazán
Nerad jsem jen viděl, jak stromy mají jizvy v kůře po sobeckých lidech .)
16.11.2022 16:21:31 Lexi
Taky to nemám ráda. Tahle jizva je jen v mojí vlastní kůře. Taky nic moc pocit, ale nikomu jinému to neubližuje... Hlavně ne stromům, které miluji
14.11.2022 12:25:29 J's ..
tak jestli se domů už nevrátí, protože láska odešela, je to smutné, zvlášť ten vyrytý monogram potom bude hodně bolestný, a to nejen pro samotný strom, ale i pro ostatní, kteří nablízku žijí... však jednou se i taková rána zahojí, ale u některých stromů to trvá velice dlouhý čas...
... rád jsem četl, pěkně napsaná báseň*