nechtěl jsem být vždycky dřevěný

nechtěl jsem být vždycky dřevěný

leč dřevo je dřevo
a hned se nemění

nechtěl jsem být vždycky sám
ale když jsou blesky
od stromu utíkám

jenže s láskou
i bez lásky běh nejde

a tak je mé srdce smutné
ale co teď na tom sejde ?

fialové běsy letí kráter z nebe
tolik hádky bolí
tolik dál červeň zebe

až jsem rozpolcený

bez tebe
bez duše
bez lásky
bez ženy