hoří milování ?

hoří !
ve mně loďky
všech tvých slov
ač nastavuji ticho svému dešti

ignoruješ mě
jsem popel a kov


a pak leštěnou koulí
v beránčím loži věštíš

ale já už k tobě nepřijdu
šeptat do postele
kde nahá ležíš při veršování lásce

tam klesne leda srdcař

už se chvěje

ale já jsem zapomněl
vyznání zlatovlásce

jen rozhádaný večer
tříská dveřmi vichřic

převlékáš si šat jako by nic

tak už si mě víc
do úst neber

zapomněl jsem milovat
a tonu k strachu nevěr

rozhrkaný strom už pad
a ze zahrad jde vodní třeskutec psát
ve zdeptaném srdci
u strašlivých jezer