Letní moment

Když slunce na tvář tvojí kreslí,
ty dětské úškelby a stín.
Jen přitáhnu se blíž a nejsem skleslý,
hřát u tebe se zase smím.

Srdce se obaluje rytmem tvého smíchu,
v notách tvých jisker pohledu.
Já přivoním si k tobě bez ostychu,
odolot tobě totiž nesvedu.

Jako list na řeku upadlý se zmítám,
v proudech pocitů tepla vzájemnosti.
Že po dnu noc zas přijde nepočítám,
teď oddaný jsem jen tvé přítomnosti.