vSLZEzOKAjsi

vSLZEzOKAjsi

V slze z oka jsi,
Dovol mi, odhrnout ti vlasy, utřít slzu.
Podívej, to je ta má na Tobě.
Jestli odtečou všechny, kdo ví, jestli budu.
Kapla když jsem se loučil.
Cítila jsi to vůbec?
Asi ne, když už teď nejsem, ale byl.
Vidíš, nemůžu letět.
Jsem jako plazící se po zemi trubec,
co nikdy víru vzlétnout neztratil.
Tolik mám v sobě studu.
Těším se, až zase čmelákem, který neví,
že nemůže pro svou tíhu lítat,
až jim budu.
Moc slov za sebou musím i dýchat....
sám píšu cestu osudu.
Autor zde.neck, 09.08.2023
Přečteno 115x
Tipy 16
Poslední tipující: Helen Mum, IronDodo, RadekČ, Ophelia81, Psavec, Matahaja, Sonador, Dan, cappuccinogirl, MatyhoZmaty, ...
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Připojuji se ke komentáři MatyhoZmaty, o té naději :-))

13.08.2023 13:17:28 | Helen Mum

uf... skvělý text*

09.08.2023 21:55:58 | Sonador

Děkuji moc za přečtení
Srdce píše a ano emoce se mnou houpou.
Čmelák by si zasloužil svou
Děkuji

09.08.2023 21:52:14 | zde.neck

Je to silné...má to cit. :-)

09.08.2023 21:27:11 | Dan

Ty jsi, kluku, hodně o emocích... je to silné...

09.08.2023 21:21:39 | cappuccinogirl

citlivá básnička. Tento řádek mě moc zaujal
... co nikdy víru vzlétnout neztratil ... v tom je naděje :)

09.08.2023 21:19:42 | MatyhoZmaty

Myšlenky dobré. Navíc čmelák je krásný. Kdysi jako dítě jsem ho milovala ze všech nejvíce - nedával žihadla.

09.08.2023 21:13:03 | mkinka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí