Vezmi mě za ruku
Ať cítím intimitu tvé dlaně
Ať špatné věci neřeším
A nemyslím... nechci myslet.na ně
Vezmi mě do světa
Kde pánem jsi sám
A nauč mne umění
Jak vnímat se mám
Vezmi mě na pouť
Svým zvláštním životem
Ať pochopím
Kdo já teď vlastně jsem
24.08.2023 10:52:12 kozorožka
Hluboká báseň, Anfádis. Člověk asi opravdu potřebuje druhého, aby porozuměl, sobě, světu, druhým. Člověk potřebuje druhé. Jsou nám učiteli. Někteří zcela výjimečnými. Díky za ně…
24.08.2023 15:28:20 Anfádis
Ano! Děkuju ti moc za empatii...přesně jsi to pochopila a pojmenovala
;)*
23.08.2023 13:07:04 Jiří I.Zahradník
Je lepší se moc nevnímat, ale jak to udělat , když to zatracený ego je mi furt v patách. :-)
23.08.2023 10:54:16 uživatel smazán
To nechceš, milá Anfádis:D
Moc pěkná básnička!
23.08.2023 09:40:57 cappuccinogirl
beru tě s sebou, zlatíčko:-) Zkusíme se spolu chvíli smát :-) a jen tak bejt...:-)