Pouštění žilou
Pouštění žilou
Nejsou to sirky, pane
Kterými bodáš do odlesků slunce
Bys rozkrájel je ke snídani
Sotva zchladlé
Není to černý uhel přece
Kterým zatemňuješ okna denní
Jak těžký závěs sedls na mě
Že přes něj sotva vidím
Není to láska, pane
Kterou mě nabíráš na špičku nože
By vznítil mě ten chladný pocel
Jak Tvé přání?
Není to tělo
Které do skonání
Sobě dlužni ponesem
Nejsem to já
A ani Ty
Jen trýzeň
Jíž žilou třeba pustit dnes
A krvácet výměnou do svých ran
Než vychladnou
Komentáře (18)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Hutně lahodivé mi, jakobych višeň s třešní si vychutnal *)
29.08.2023 13:50:23 | Dejvis
...Ta je skvělá...jsem ráda,že tady "pouštíš"ze svých pocitových zásobníků.....Ji./úsměv/
28.08.2023 10:21:30 | jitoush
... ach ano, jen opatrně, aby hráz nepřetekla... skvělé dílko Ophelie. Máš talent. Ráda se k Tobě vracím.
25.08.2023 14:58:52 | narra peregrini
