Umění života

Ach, jaké to umění,
jaké to umění mého života,
jaké to umění.

Jsem lovec,
který chce lovit,
a ulovit duši tvou.

Ale řekni mi, kde jsem
a co dělám sám,
když tě tu nemám.

A řekni mi, co dělám,
když ty jinde spíš,
a o mě ani nevíš.

Já lovec,
lovící dlouhá léta,
ženu tohoto světa.

Ach, jaké to umění,
jaké to umění lásky,
kdy držím se zpátky.

Teď když vím,
že chci tvou vůni zpět,
a do tebe se zahledět!

Co krásnějšího než Benátky,
dá ti do života trochu lásky.

Co antičtějšího než Řím,
tě přesvědčí, že jsem vším!

Kde jinde, než v Pise
se k tobě dostanu blíže.

Kdy jindy než teď,
ti ukážu svůj svět.

Ach, to umění,
umění mého života,
a ty, touha mého života.