Ja, obloha a ty
To málo chcem si priať.
Snáď ešte slnko, nebo, včelí med!
To mi stačí,
snáď ešte, nežne ťa pobozkať.
Si môj sladký úsmev,
si most do krajiny lásky.
Si šťastná, mojím šťastím,
si smutná, mojím smútkom,
si nahnevaná, keď sa mračím.
Si vo mne a ja v tebe.
Ak je bolesť láska,
nech ma bolí celé telo.
Ak je láska prístavom,
chcem byť loďkou bez mena
chcem byť blízko pri tebe
chcem byť ticha ozvena,
keď si blízko pri mne,
to mi stačí
krásna iba moja.
Krásná báseň, krásné vyznání...
29.09.2023 15:39:06 | CULIKATÁ
ďakujem to ma teší
28.09.2023 20:35:17 | IronDodo
Krásná... a díky za ten cit, obohatilo mě to. :)
28.09.2023 20:29:27 | Anfádis
Ďakujem, si veľmi milá, som rád že som ti urobil radosť
28.09.2023 20:02:39 | IronDodo
Psala jsem teď smutnej koment... a pak si přečetla tvou básničku, je tak přenádherná, že mne hned zase znovu srdíčko zahřála...děkuji ti moc... chtěla bych potkat někoho, kdo cítí jako ty... široké srdce, vroucí... to z tebe plane...nádhera :-)
28.09.2023 20:00:33 | cappuccinogirl