Prosba
Prosba
Prosba
Jsi moje svědomí
a taky osud,
Jsi krásné vědomí,
že nikdy dosud
Od dob kdy stál jsem
na pozimním náměstí
a vítr na zvonky
hrál jako na stonky
všech prázdných makovic,
kde nezbylo už nic
z tisíců zrníček lásky-
svůj výsměch mé duši
s příchutí krásky-
já nepoznal většího citu.
No tak jen dál mi zahřívej duši,
Vždyť mám tě rád
víc, než jen tušíš
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskCitlivé a slova.. víc než jen tusis jsou krásná
02.10.2023 09:20:27 | mkinka
... ty s nimi umíš jinak nakládat, milá Jitko. Děkuji mnohokrát, JT
02.10.2023 22:31:44 | mravenec
Tak jí to pověz a zahraj ....:-). Krásné a mile mě tvé dílko vrátilo do hezkých, podobně ladících vzpomínek, děkuji zato, že jsem si mohla pěkně počíst:-)
02.10.2023 09:18:37 | CULIKATÁ
... děkuji mnohokrát. JT
02.10.2023 22:34:43 | mravenec
Příteli milý, nejsi v tom sám...
je spousta takových, co netuší...
však že láska ze srdce se tak lehce vyrvat ani odehnat nedá
vytrvej, posečkej
třeba
prosba bude jednou vyslyšena... krásnou noc tobě.
30.09.2023 23:51:39 | cappuccinogirl
... Milá Capu. Vím, že v tom zdaleka nejsem sám, ale příliš to nepomáhá... :( Děkuji, JT
02.10.2023 22:33:53 | mravenec