Stmívá je

Anotace: **

Maluji nahotný akt
v živém zákrutí vítru
vzrušen tvou růžovou kůží
brokátu
pod sluneční záclonou svitů
utajená
Krasomilo
asi ten štětec odložím
a vrhu očima na křivky pasu
aby ses rozjařila
jako to luční zhýčkání
ve kterém roztavujem
umění všeholásky
však také se dočteme
z její podstaty
že My jsme zapálení
a nevíme kdy zhasnout
rozkochání
půjde-li vůbec
pochybujem-li
v mechu sladkého nazelení.


Dovol mi adagiem
dokončit tahy
kresbou oušek
promočeným červení malíku
prokrvené naší povolnosti
je to vážné
nebo si uplétáme
rozpory uvášněné
do jakých se ženeme
a v nich divotvorně smilníme
tak jak to asi dopadne...


Obraz
pardón nedokončím
nechám si ho na potom
naivně totiž miluji
ale jakou to vlastně princeznu...


Štípnu se do tváře
a nazpět k nebi
se usměji
a sám nevím proč
neopětuješ vrnité
citochvění.


Začínám kyvadlově smutnit
vinčuje tady
šibalský podzim
tančící po krajině
andante krok
tónin nápěvů.


Nejsi již ten sen
mnou
probuzená
odkláníš své nožky perutí
do mlžné
mužovi popravy
jedu hádek
zádumčivé prolhanosti
až tak
sychravý je soudný den.



Kousám v sýru
elementu
díru
a vysílám nářek povadlý
co utratila jsi
bez rozmyslu
za kýč s ním

Já kánětem nevylétnu
Já střetávám obrysy
hvězdokup
motýlích přistřižení

Já bych bděl dál

stmívá je
bezmoc

bez nocí.