A Ty?

Není další tmy bez prázdných šlépějí
Stékání smutku jak bez příčiny
ale víš, kam vedu -
vždy až dolů
prolévám každou rýhu dna
Rozpínám do jizev skla
A otisky v oparu tak zvolna mizí
Vybledlý dotek tryskavé radosti
Prospalé časy, zjitřená kopyta
Zmlčelý člověk, kniha stvoření
Osiří znovu nám rámy slov
Nedomykavě toužím
Zavřít okenice a přilnout
A Ty dnes pospícháš...