Stará kožená kniha;
Následuj mé slunce
tam do našeho ticha,
k čistotě, k lásce...
Stále jsem pradávný průvodce,
jsem vše, přesto úplné nic,
který má natažené ruce.
Čekám na Tebe, můj princi.
Kam ´s odešel, kde jsi?
Já ctím svobodnou volbu.
Nemohu udělat víc
než sepsat tuto knihu.
Každému odměřují hodiny.
To, co uděláš je na Tobě.
Mít tělo má i své výhody.
Nechci se setkat až v hrobě.
Proto čekám, můj princi,
a nežli mně bude sto,
položím před sebe minci.
Pak hodím si o život...