Představa

Souostroví z našich dlaní
mořský vítr něžně hladí,
spolu ve snu i ve virtuálním světě,
touha představu o odevzdání hněte:

že souostroví z našich těl
ty odvahu svléct si měl,
tvoří hráz věčnosti času,
kdy každý dotyk přináší spásu,

že souostroví z našich úst
do vášně se učí růst,
teď, když přichází listopad,
tě do mých peřin čeká pád.