U krbu

Anotace: ... když se hřejete nejen v teple krbu...

                                                        U krbu

 

Dlaň její mě hladí,

já chtěl bych možná víc.

Pohled na ni svádí

a krb nám hřeje líc.

Pak prsty, které bloudily

mapou našich těl dosud

se najdou v šeru za chvíli

a propletou se v osud

až zbělají nám vášní,

pak nepřijde mi zvláštní,

když půvabná je stejně,

jak vídal jsem ji ve snu

a právě tak je zřejmé,

že k ránu, sotva klesnu

vyčerpáním vedle ní

v tu chvíli, měl bych snad jen snít,

však její vůně nedá spát

a já se zase vrátím rád,

jak můra k světlu v noci

a její hebká náruč

mě příjme do své moci