Zatímco
Zatímco ty spíš
a sen ti spánky hladí
jsem rázem k tobě blíž,
tvá bezmoc mě tak svádí,
že pohledem svým svlékám
košilku tenčí lístku
a nad půvabem smekám
i výší svého zisku.
Pak ležím u tvých nohou
a sním o tom, že mohou
mě pozvat: „Jen pojď dál
a neodcházej prosím.“
Tak tohle bych si přál,
tu touhu v sobě nosím.
Však ač je to jen sen
a představa v mé hlavě,
snad jednou přijde den,
kdy všechno tohle právě
se beze zbytku splní
a potom mezi trním
uvidím růži rudou
a nad tím vším pak nocí
slavíci zpívat budou
Pěkné.
04.12.2023 20:51:15 | mkinka
Naděje závěrem... nádhera :-)*
11.11.2023 17:35:51 | cappuccinogirl
... ta umírá poslední, jak víme. Děkuji, milá Capu. JT
11.11.2023 18:27:32 | mravenec