Nevím...

Nevím...

Kolébala jsem v náručí
všechna svá děťátka
Pořád křičela
A já plakala
Že mé mléko je bez chuti
A nikdo nepije smutnou krev
Ani když je z pěkného těla
V horečce zahlédla jsem
přízrak cizího muže
Tělo bez hlavy
Chtění bez klína
Výměšky touhy
odkapávající z čela
té stejné postele
Ptal se
Jak dlouho ležím
A pak jak kypřit půdu
Aby plodily záhony
Klidný a smířený
S délkou čekání
A Tys otvíral zásuvky
Hledal důkazy příkoří
A já jen ležela...

Autor Ophelia81, 23.11.2023
Přečteno 225x
Tipy 30
ikonkaKomentáře (12)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Velice pěkné.

26.11.2023 17:18:47   mkinka

líbí

Děkuji *

26.11.2023 19:15:52   Ophelia81

líbí

Na to nejsou slova. Všechna jsi je použila. Tak jen ohromen snad mohu říci.

23.11.2023 20:07:48   Jan Kacíř

líbí

A za ta slova díky! ;)

23.11.2023 23:16:14   Ophelia81

líbí

au... Ophel, to je síla... * famózní

23.11.2023 19:50:05   narra peregrini

líbí

Moc Ti děkuji, Narro, žes nechala na sebe působit... *

23.11.2023 23:15:46   Ophelia81

líbí

To je zas tak silný... wow...dotklo se hluboce mý duše.

23.11.2023 12:24:44   cappuccinogirl

líbí

Tvá duše je vnímavá, Cappu, není lepších čtenářů než takových... *

23.11.2023 16:01:33   Ophelia81

líbí

nemám slov *ST*:-)*

23.11.2023 09:09:02   o3_gambit

líbí

Moc děkuji :)*

23.11.2023 15:59:52   Ophelia81

líbí

to až bolí... skvělé! Ofélie*

23.11.2023 09:03:49   Sonador

líbí

Vděčná za přenos emocí... Děkuji, Son *

23.11.2023 15:59:32   Ophelia81

© 2004 - 2026 liter.cz v1.9 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel