řekni

řekni
jak tančíš
když se stmívá
vločko láska se dívá
a touží jít
dál
tak řekni
co šaty rozvlnívá
když máš ruce na mých ramenou
na co slova

zapomenou

a jiskřivých je touha sněhobílá

řekni
jak tančíš
když rozednívá

řekni … řekni jak poodkrýváš
ve snech tvých tajných
kroky v jíní za tmy
když mé dlaně vedou tvůj pas vstříc úsvitům
pro ztracenou dívku ohně
do závratí v hýčkání jemných krás

a zrození dnů

zas

řekni
jak tančíš
když se stmívá
sluncem láska se dívá
a touží jít
dál

řekni bílou květinou
za melodií mojí stinnou

kde slunovraty trnů jsou tóny růží
z nichž paprsky mrazů mívají strach
záklon je temný a noční
a ty jsi jen hrála na má žebra
chvění o klávesách
dotek tání
objeví dotek loučení

vždyť dotek je šepot

ve vlasech je tulák ve hvězdách

a ty prosíš řekni …
prosíš řekni …

řekni

ale já jsem venku tichý sníh
a uvnitř se slzami zní píseň tepů srdečních

a ty ji opouštíš
asi máš radši mlčící palác rampouchů
než motýlí líbání na touhu
máš radši záře kovů na prstech
a drahé kameny strážící rosy
rozličných básní o třpytivých dekoltech

za vitrínou vzhlédla ses
ve stříbrných loďkách se šperky rubínů
slibujících věčný klenot

vždyť šepot je dotek oceánu

a já
hvězdář jasmínů
ti to snad i prominu
vždyť neřekl jsem smím prosit

a tak sám
niterným klavíristou jitra
bez not
pozoruji u závějí slzy hor věků
odrážející
nebeských paprsků
v tmách
a tebe v čekání
zítra
ať sněžení
má zimní krajinu

řekni vločko řekni smích řekni ach