O zimě
V ledovém náručí, když vítr doručí
zimu do srdce i kraje; sen ve mně zraje,
že na jejím konci, až vše zas roztaje,
do zářivé podoby, já chci šetřit se slovy
a jenom se dívat, jak zná duše zpívat,
až na křídlech ptáků se z bělostných mraků
spustíš ladně k zemi ty, po které se mi
v dnech mrazivých stýská a jsi náhle blízká
Ta vnitřní zima je hodně těžká a ten pocit, že by člověka nezahralo ani tisíc dek.
23.03.2024 18:31:07 | mkinka
... tisíc dek ne, ale ta pravá náruč... ano... :)
23.03.2024 19:29:06 | mravenec