O té, na niž stále myslím

Jsi pro mě zdrojem krásných muk,
mě tíží smutek mnoha tun.
I přesto srazit nejde tep,
když poblíž stojíš, v uších šum.

Vše kolem jako páry svět,
ty v centru, toho všeho střed,
však čáry našich křivých drah
se protnou jednou za sto let.

V mých očích ty jsi krásy úl,
kam každý večer létá roj.
Toť hejno touhonosných včel,
ty včely - prosty žihadel.

Myslím, že těla tvého tvar
bez debat práce boha jest.
Jsi pro mě mráz, jsi pro mě žár.
Mrazí mě v zádech, žhnu jak pec.