Čekala jsem
že setřeš stín pod mýma očima
Jenže prsty namočené v barvě
malý šílený klaun cáká po tvářích
Chodíš kolem
a nevíš, jak bys odešel
Přiložím ruku na tričko
něco tam trhám
ale nevím, jestli Ti bude chutnat
Larvy smíchu jako bigotní štětky
zdráhají se zalézt tam
kam patří
Dutá větev prochází mým tělem
celá křivá
Rozléháš se v ní
ale jen tak jako odraz
aby se neřeklo
skutečně
Zavřené oči blikají
Kdybych uměla morseovku
moc pěkně napsané, jinak já morseovku umím trochu, ale jsou i radioamatéři, kteří dají třeba x násobek tepu srdce...
04.02.2024 16:42:51 | J's ..
Truchlivo a chlad,o to nepříjemnější, čím více se snažíš to změnit.
Kvůli citovejm rampouchům nestojí za to učit se morseovku. Ať zablikaj cokoli, nebudeš to chtít číst.
Nabízím horký ccino, zahřeje:-)*
04.02.2024 13:41:35 | cappuccinogirl
Zase dobře rozumíš, Cappu. A je to tak, místo náznaků zahřát se jinak! :)*
04.02.2024 16:20:28 | Ophelia81
Co bys bubnovala morzeovkou
na malé klíční kosti?
Oznamuje můra smrt vždy?
Jednu bigotní štětku znám.
Když se oblékám, říká mi,
že není žádná charita.
Nechávám si u ní prát spodky.
Houká světlo majáku opravdu všem?
04.02.2024 13:02:50 | twisted.wicker
Bubnovala bych v rytmu cákanců
až by se klauni rozplakali.
Posnídali prach z křídel můr
a začal by nový den.
Po stěnách majáku by se šplhali všichni
kteří otevřeli oči.
Možná i ty štětky by slevily.
04.02.2024 16:19:22 | Ophelia81