nenávistně

nenávistně se smekám po kluzišti času

kamenné sobce házím řekám

jsou na kusy


slzy po trapasu

do řeky vrhám celý svůj dřevěný domov

tu kůlnu

kde jsme uhořeli něhou

a pak ve svitu šutru

na mně prsty luny jedou

a zebou

*

jsem tvá
roztoužená černovláska
deštivou ulicí


basuji svým zhýralým srdcem
že zná své tři výkřiky po posledním blues

neměsíčni!
vzbuď se v pocitu!
já jsem tady lovec múz!


mě nechytí …