ale chtěli jsme ráj

ale chtěli jsme ráj

někdo si dá kofolorum
jiný sladký kafete žbluňk
a já když tě budu prosit

smiluješ se

a dostanu jitro

zatraceně hořkej čaj


po něm


ruce
mé dvě zviklané motyky
neví
ani rodnou hroudu
a prohlašuji se básníkem
poezie v čoudu

znaven ohnivou múzou
lezu po čtyrech

k vodě

pokárán kostí s obojkem

nohy vláčím za sebou
po rozdupaném popelavém srdci

jsme vesmírní

psí tandem

neseš mi řetěz
a já ti dám boudu
Autor J's .., 14.03.2024
Přečteno 73x
Tipy 12
Poslední tipující: Jan Kacíř, Anfádis, Iness, narra peregrini, cappuccinogirl, Ophelia81, Pampalini
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

jo, přesně takové je jaro v zahradě :) už se na ni těším též

14.03.2024 15:39:53 | narra peregrini

já vím... až v čas rozkvetlých, viď? :)*

14.03.2024 19:56:45 | J's ..

WOW... tohle je dílo poznamenaný moudrem autora, cejtím to, ale promiň, Jiříčku, já se odbourala kafetem a kofolorem, nebo kofolorumem, co vim a prostě se fest směju:-):-):-)
Snad mi to odpustíš, každopádně jseš borec, páč ty další řádky jsou fakt hodně silný emocema:-)**

14.03.2024 13:43:33 | cappuccinogirl

je mi to jasné, a jestli odpoledne, tak to jde... já se někdy odbourávám taky,
ale až tak večer...
ale snad si čtoucí neboudou myslet, že jsem začal už se svítáním...
a smích je fajn ...děkuju pěkně:)*

14.03.2024 19:50:33 | J's ..

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí