dívce u kostela

díváme se k peřiňáku
do kusu nábytku
z pěkného jasanu
prohlížíš anděla

měl jsem tě tam nechat

stejně nic neděláš

a venku poryvy

odnáší pomuchlané láry cáry
představ o milování v bílém

teď už modrobílém

a pozdějc už jenom