i ve dne hvězdářem

mohla jsi být moje
ale už máš na rtech šaty
jak přes dlouhé vlasy
sjíždí přiléhavá noc

a mě nutíš se dívat
ať toužím víc než moc

je to vesmírná skromnost

ptám se v duchu

protože v černých šatech
bude tě znát celý den
kouřová vůně
kterou oblékáš
a zná ji
i horká voda růžových koupelen

v co promění se
v pozdrav bez polibku

už musím letět
zkontroluj mi zip

chvíli váhám
jestli tě mám pustit

i ty čekáš že se opozdí

že se přece jen oddálí tvůj rozum

připomínající ti chodit včas

bohužel

i já uznávám tu výsadu králů
a nechám tě
za moment
paprskům cizích očí

ač odnášíš si i slunce s sebou

a tak jsem

i ve dne hvězdářem