Plavba

Strach sedí na plicích

a jako na bicích

utržený tlukot srdce cválá.

Přesto s odvahou generála

vstupuju do zapomenutých vod

něžně magnetických slov

a milostných představ.

Jak ztracený námořník vyhlížím přístav,

který pro mě postavil na svém rameni.

Kotviště dlaní je jak umění.