nechat ji nadechnout
nechat ji nadechnout
domove
po letech zbloudilých
přicházíš v pokoje
tvůj život
už není nejistým cestujícím
a dobrodružství
na zastávkách nehledáš
patří vzpomínkám na dívku
s níž jsi poznával rty cest
až po odcizení
v nás
krásný čas
roztřesený v srdci
zůstal
a nezestárl
tak abys plakal
vracíš pokojům útočiště
posedíš u kamen
díváš se do plamenů
chce to opustit zatuchlé koberce
vzít očistnou vodu
na dřevěnou podlahu
a nechat ji nadechnout
Komentáře (11)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk23.04.2024 12:02:56 cappuccinogirl
Chce to...jenže, není to lehký...
23.04.2024 12:56:09 J's ..
ale jde to, venku je stejně jak v zimě, ale ta moje záda...
jestli chce některá nebo někdo přijít na exkursi hradu :)
tak v úklidovém prosím* ... tak já zas jdu na to ...děkuji
23.04.2024 09:27:00 mkinka
Hodně se mi líbí. Je plná citu.
23.04.2024 12:45:25 J's ..
básnička nebo ložnice? :) ...tak mám to po rodičích.. a už je moje...
včera pěkně od podlahy... ale nejsou tam postele..
proběhlo vyrovnání, stěhování... takže jsem i sám nějak začal*
23.04.2024 12:54:25 mkinka
Já jsem komentovala básničku a pochválila ti jí a přeji pěkný den.
23.04.2024 18:14:23 J's ..
také přeji už skoro pěkný večer... právě hladově lezu po čtyrech od nedobytné skříně, nejsou klíče a v hradu nevím kde je najít...
zkusil jsem pár náhradních, ale ta skříň to je ořech i mimo materiál
a básnička, ano, tak aspoň víš, kam na to chodím... :) ...a děkuji*
23.04.2024 18:55:47 mkinka
Já zdravím a děkuji za napsání, také jsem unavená a budu mířit do postele,tam se dělají nejlepší básně.
23.04.2024 21:00:58 J's ..
já už mířím z gauče mé pracovny v přízemí
připomínající hradní sklepení
ale bez vína... do dřevěného pokoje jsem
jako skaut nastěhoval takovou pionýrskou válendu
co se bude zdát zatím nevím
ale snad se dá i spát... :) a odnesl jsem ji tam sám*
... a též pozdravení kočičkám*