Jak to?

Jsem jenom kapka v oceánu,
střípek z rozbitého porcelánu,
kotě vydávající se za dámu,
když věci nejdou podle plánu.

Srdce si jdou vlastní zkratkou,
nezebe je mráz s jinovatkou,
to zkřehlé dlaně mají strach z dotyku,
když u nové lásky berou za kliku.

Jsem jenom myšlenka v soukolí,
když polevíš, tak to zabolí,
co začalo zjemna, teď jiskřit začíná.
Jak to, že mám Tě pořád před očima?