dřevěný si připadám
u hladových kamen
chrastí pokládám
a dřevo sálá
žena dívá se plamenem
že oheň by brala
ale už neví co se mnou
s popelem
dnes ráno je ledová čára
mezi tebou a mnou lásko?
v žáru ticha šmouhy slzí litinový den
těžký je
a křehký
dej pozor s železem
a já šednu
sivé hrdličky vrkají v zahradě se smutkem
ony vidí mě
jak se ztrácím do kouře vyhaslého citu
díky samotě
stávám se šedivcem
ulpívám na srdci shořelém
ne nejsi tu