že!

tolikrát poslala jsi mě k vodě
až jsem přijal místo
kde píše druhý břeh

krásné je
plné jistot
až tajil by se dech

tak blízko ke svobodě

a ty?

plačtivý vzdech

už si své slzy nech

už si mě nevšímej

proč stále za mnou jdeš
vždyť nejsem jedinej

kdo díky básni
zemřel ve tvém srdci

*

to srdce plné vody zaplaví celý svět

a vzteklý leknín
jenž zuřivost svou hloubí
v podivném tekutém hobby
je uchlastaný čert

je rudý nos můj
na který játra nevidí?

že!

led ve snu
vzal jsem si do huby

teď tonu v lítosti a zlost mě zostudí

ještě štěstí

žabincová mapa
mě z hlubiny nepustí k tobě

mrtvá jsem láska?

a vodnice emocí mě objímá ve strachu ve vodě