kam ztrácíš své hvězdy

a víš
měl bys být šťastný
že jsou slečny z básní
když ti amor srdce střelí

a níž se zase básní
jak bys měl být šťastný
když padají ti poetky
samy do postelí

nebýt aspoň chvíli doma
koupíš si kojeneckou vodu
naliješ ji do sklenice
a přidáš sůl

je to hvězdář

abys hluboký vesmíre
vzpomínal na sbližování
s básnířkou v moři

nevidí tě žádná plakat

čte si o slzách

je hezké psát o milování
než skutečně milovat?

tak co tě drží zde
když to nejsou její ruce

s čím přicházíš do noci
když to není její srdce nevím

nerozumím tomu s tebou