díváš se na mě skrze básně

díváš se na mě skrz básně
ale nikdy jsi nedrnkla srdcem pojď na mě
tak veršuj k čemu ti svět bezkontaktních milovníků vlastně je

veršuj to dál
jak o prázdný řádek výše
mě nech
.

tady

budeš jedna z těch dam slz

ano!

promarňuj své mládí na pařezu kde i mravenci znají net doteků

napiš svůj vřesový román s vesmírnými koráby

kde tancují u stropu odlesky umělých ryb

lehni si bezdětná do postýlky nenarozeného
a vztahuj k nim ruce

nedosáhneš viď?

…

až na půdě bude dupat asteroid
hvězdy od stropu ti popadají

jednu si chyť
jak pozdravující láska z dovolené

protože já odplouvám

a možná po tobě zůstanou právě ty pohledy