Chladný noční vánek udeřil,
chodníky už zalévají světla
oranžových lamp a nebe je tmavé
nad stromovou kadeří.
Kamarádi odešli, jen já tu zůstal,
já a ty, já sám a ty,
noční vánek dráždí v očích,
jsem rád, že tma už zhoustla.
Ulice bez tebe je pustá
a třebaže jsem se snažil,
nemůžu se tě zbavit,
spatřím tě, kdykoliv usnu.
A třebaže mě už neznáš
(neznali jsme se nikdy),
budu dál zírat vzhůru,
jak na zataženou klenbu hvězdář.