Srdcem být...

 

 

 

Jak motýl léta 

nektar sát si starých hrušní.

Vysokým letem vlaštovek

chci zřít.

 

Bláznivá tančit

i když oba jsme přec slušní

Čím bolíš víc,

tím víc srdcem chci být.

 

 Opilým  létem

dýchat stejnou vodu.

Nočním být květem 

usnout v obilí,

 

 

tichá zas uvnitř

v podvečerním svodu

pramínky touhy

z tebe znovu pít.

 

 

Buzená smíchem

nocí nepřikrytá,

čím bolíš mě víc, 

tím víc

srdcem chci být!