každé chladné ráno
dívám se ke dveřím
jestli přijde pro mě
studený nos ukrývám
do peřin
a ležím na zádech
pod oknem
z modrých ozvěn
hvězdám už nevěřím
ani slunci
které hřeje se o své trny
slunce jsem se v životě nedovolal
to září jiným
a já jsem nemiloval každé
chladné ráno
paprsky na chodnících
tázajíci
ženy
podpatky děrující ledy
než bude osaháno tělo ve křiku Luny
i kdyby
oknem nakoukl poutník z oblohy
nevstanu
ba ani nedám kočkám ano
jak opustil mě pes
nemůžu na nohy
každé chladné ráno
dívám se ke dveřím
jestli přijde pro mě …
"I KDYBY"
to jsem tu našla
a k němu se upnu
je trucovité, rmutné
ale trucovitost dává sílu ke vzdoru
a vzdor je někdy hybnou silou
ne ideální
to vůbec
ale to je fuk - hlavně ať hejbne
a popostrčí děj
a já ti budu přát (moc přát), aby to bylo směrem do hřejiva*
19.01.2025 22:06:58 | cappuccinogirl