Až si vzpomenu

To víš že jo
abys mě mohla strávit i se zuby a vlasy
a rozpustit i poslední zbytky
zbytky vzpomínek na knihy, co jsem četl
na ruce toho muže z novinového stánku
a taky vzorky mého šatník
a velký zelený náhrdelník
a oči mého dědy
naložené v limoncellu

Prorosteme do sebe
budeme tančit
jíst a milovat se
Až si jednoho dne vzpomenu
možná při pohledu do líného ohně
že vteřiny utíkají rychleji
než je ve vesmíru možností
To už potom budu já
a my můžeme začít plakat