Světlo bílé růže
Světlo bílé růže
Sbírka: Když slova pláčou
v zahradě žije růže bílá
chvěje se rosou zářící
když den po noci se rozední
...
v krystalech snů
i motýlích křídel šumění
leskne se v bílých lístcích
...
zlatý třpyt
z perlorodky zrozený
co z vodního ticha pramení
...
v očích tvých
se ztrácím jak v moři
jsem proudem
co teče bez hranic
...
jsem hloubkou melodie
co neztrácí rytmus
každý tvůj pohled mou duši boří
...
hedvábí doteku
sklouzlo přes mé dlaně
srdce se zachvělo
jako by bylo znovu vytvořeno
...
cinkot rolniček
i duší dvou souznění
se v srdci bílé růže
v omamnou vůni promění
...
až jednou budeš v zahradě
mezi tisíci růžemi stát
vyber si růži bílou
jen ona ti může
své světlo dát
...
Název díla: Světlo bílé růže,Text © Zdeněk Vlha, 2025 & Hudba, zpěv a obrázek: AI
Komentáře (9)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Ano - růže. Velmi procítěná báseň.
03.05.2025 09:26:39 | ARNOKULT
Když se nás někdo v našem životě dotkne svou jedinečností, potom takové básně bývají... Děkuji Arnokulte.
03.05.2025 09:30:46 | malé srdce
tak tady zas je hudba výsostná pro mé uši už od prvních tónů - wow
jak z elfí roklinky, jak ze zahrad harmonie a tužeb srdce tkání
růže nás otevírá, posvátně a křehce - a motýlí třepotavé vlání
nás nese někam, kde podvědomě chceme být a slyšet hlas houslí a zvonů
**
já jsem doslova uchvácená - celkem - textem hudbou, obrazem :)**
03.05.2025 09:11:10 | šuměnka
Jak jsem již níže psal, tato báseň je má vzpomínka na jednoho velmi vzácného člověka. Říkal jsem jí porcelánová panenka, protože její kosti byly jakoby z papíru, tak byly křehké a snadno se lámaly. Byla to osoba s tím nejcitlivějším srdcem, jaké jen člověk může mít. Proto jsem se snažil docílit i té nejjemnější hudby na její poctu, protože taková prostě byla.
Porcelánová panenka, jak jsem ji nazýval, byla ztělesněním křehkosti a jemnosti. Její krátká přítomnost v mém životě byla jako dotek jemného hedvábí, který zanechával nezapomenutelnou stopu. Její křehké kosti, které se zdály být utkané z papíru, byly symbolem její vnitřní síly a odvahy čelit životním výzvám s neuvěřitelnou elegancí a klidem.
Její srdce, to nejcitlivější, jaké jsem kdy poznal, bylo plné lásky a porozumění. Dokázala naslouchat s takovou intenzitou, že každý, kdo s ní mluvil, cítil, že je skutečně slyšen. Její dar vcítění byl jako léčivý balzám, který dokázal utišit i ty nejhlubší bolesti. Byla to osoba, která dokázala přinést světlo i do těch nejtemnějších koutů lidské duše.
Snažil jsem se proto vytvořit hudbu, která by zachytila její podstatu. Hudbu, která by byla stejně jemná a krásná jako ona sama. Každý tón, každá nota byla pečlivě vybrána a složena tak, aby vzdala hold její jedinečnosti. Bylo to jako komponovat symfonii pro samotnou duši, symfonii, která by rezonovala s její vnitřní harmonií a klidem.
Hudba, kterou jsem pro ni vytvořil, měla být odrazem jejího života. Měla to být melodie plná jemných nuancí a tichých momentů, které by připomínaly její schopnost nalézat krásu v jednoduchosti a tichu.
03.05.2025 09:25:34 | malé srdce
já málokdy čtu komentáře někde jinde
takže to jsem netušila a o to víc teď chápu :)*
03.05.2025 10:24:14 | šuměnka
nádherná je v nej veľká sila keď človek privrie oči a nechá sa unášať na vlnách slov
03.05.2025 01:35:07 | IronDodo
Jsem moc rád, že to také tak cítíš...Je to má vzpomínka na někoho vzácného...
03.05.2025 08:42:29 | malé srdce
