Jdu ranní rosou, slunce hladí vítr,
v korunách stromů šumí zlatý zpěv.
Na dlaních cítím hřejivý dech světa,
jak by mi říkal: dýchej, buď a zněj.
Na plotě sedí kočka plná klidu,
v očích má dálku, v ocase klid dnů.
A já jdu dál, jak jarní řeka v proudu,
co neví kam — a přesto ví, že jdu.
A já Ti tiše kráčím v závěsu,
jak paprsek, co stíhá rosy stopu.
Klidně plynoucí díky :)
05.05.2025 08:36:40 | mara539
Ta kočka plná klidu je krásnej vzor a ukazuje, jak...:-)*
Pěkná báseňka.
04.05.2025 19:30:37 | cappuccinogirl