Barevný svět

Ráno našlapovala jsem bosky

po noci, ve který bylo hezky.

Spals, do polštáře zabořený nos,

slunce už ale dávalo paprsky na podnos.

Vedle uvařila jsem si kávu,

z okna koukala jak na výstavu,

svět rozzářil se barvami,

to je tak, když srdce lítá mi.

Dnes už v tom bytě žijí jiní lidé,

člověku někdy jen vzpomínka zbyde.

Byli jsme spolu v chudém pokoji,

zamilovaní se s málem spokojí.