její?

je neděle

den žehlení milostného odpočinku

láska v klidu rovná si pomačkané prádlo

naše společná srdce
neuzvedla hádku pro jitřní fitko

mám na froté nachystanou činku soužití

dívku někde venku?

zatím jen sólo drží sklenku

a …


chtěl bych být písnička
kráčející
po kamenném okraji kašny živé vody k průzračnosti



a snad pro to tajemno
zdálo se mi o chvilce


bosé sny mají chodidla ovázána bílými obvazy


a ne jak básník plný smutných střepů slov

který už tvoje přítmí nehýčká
svítí si svítí

ohlušen žalem vleče tvé srdce na krchov

a tam zní proslov sýce

vrať se ty zoufalče k štěstí do světnice

už jsi vlkem
beze smečky i bez vlčice

a padáš

p
a
d
á
š

k slunci?

na koberečky bez bot

kde přísná tanečnice rozvlnila lesklý aksamit


dnes ji tence budeš mít

skočí ti na klín a poodhalí nesmělý prstoklad


ale ty jak levný muzikant
musíš se do not podívat a vzpomínat že před tebou hráli jiní

pošleš třesoucí se děvče sprchovat

a jo ho ho glória

posilněný drinkem k dezinfekci hříchu

náhle hlasem vzniků

zrodíš defloraci tichům


srdce neslyšet

*

i toho dne v kůlně muselo pršet

a dnes bys do hradu přivedl umělkyni smíchu


už je teskno

a ona je vždy tak čistá a jemná
až empaticky sténá obraz a v něm zamčená žena


jiná už nepřijde

možná se ozve galerie

možná v dražbě se svými obrazy
budeš přiklepnut k šeredě sotva vzdorující myšině!

na rozkousané dece psem
ji budeš omývat a krášlit slzami fénixů!

ale ona již nezasténá blahem
nýbrž náměsíčností vlčích panen a budeš prosit ať jsou cihly psané křídou

mohla být i tvůj čas
tvůj červen?

míjení přece není milování!

leč ani ta sladká jahodová láska ti nepatří

neozývá se

a chceš být …

…


už je neděle hochu a její nedočkání vyprchalo jak my