brigáda pro tiché zimní večery

čtvrteční šrouby drtí stopy mých nářků bolesti

proč rozpolcená věčnosti hoříš

marně si svítíš plamenem falešnosti na mé uhekané tělo

a co ty

jsoucno matů

něco si v životě chtělo?

co se mnou s mrzákem na doživotí?

zlomky zápasů

konce záchvatů

ničí toulky srdce jak pijan cinká flaškou

prázdno

zase jsi na tahu s přítelkyní


ale já mám v kumbálu lopatu na koks a hned u postele boxovací pytel


zatím odmotávám z dlaní obvazy



slyším tě jak mi kážeš

rozesmívej svý koktavý slabiky ty libido


boxerky sednou

tak pindíku


už nikdy mi nepiš o vlaštovkách uvízlých v sítích

třískám o kotel tvou přítomnost

a s pěnou si představuji naši koupelnu

ještě než zařvu

na fůru fosílií až praskají betonové uši
obří medvídci z cementu jedou ve vozíku

a vyklápějí brikety

poženou mě snad ulicí až se probořím do blátivých sluncí?


špindíry hvězdy

mě v ringu touží sestřelit z vršku haldy

příčím tam fošnu

a slídy na prdeli času rozsekané hřídelí
zasypeme pudrem ticha


slyším jak hučí větrák


tak ty jsi do větru?

stín se mě ptá
co tady na dlažbě dýcháš prach?


mé letící zuby ještě cvakají kostlivce noci


plazím se zkrvaven u potrubí

ve výklenku do uhelného sklepa kamenného domu mám mít ukrytý bílý ručník


ve svitu pouliční lampy leskne se ostří jak nože

stín na mě brzy zaútočí

roztřesenými rukami hledám černou krabičku s náboji

už ji mám

když další kopanec o násadu mě strhne z vápenců
krabička s náboji sjede z římsy na uhlí za mříží


tak ta sedla

mám trochu čas

sunu se po zaprášeném ciferníku k půlnoci

k rezivým mřížím sklepa

najednou i mříž padá

sklouzávám dovnitř

ulici osvětlují modré majáky

nezřetelně slyším vysílačku

hledají ramplujícího výtržníka už je asi noční klid

jsou ve stínu a vtom se ozve základna

a odvolává je


byl to boj

ale uhlí už máš složeno lásko

od mouru a potu loktem rozmazávám čelo

a sedám na špalek u hromady polen

když vtom se rozrazí dveře

a v nich ty

co je to tady za kravál!