anděla

malá holčička
do mé bouře
svítila tělem plachých srn

já snad zajatcem zlata v hoře
dostal dívenku hned
na trn?

malá holčička
zpívala mi

slunce o svatojánské noci

u jámy u já my

se vřískotem vzala své mrkací panny
že místo v hradu
bude spát u mámy

že se mnou ožívají jen vlci
a mdlé je nočních tónů zvání

!

a její nebeský otec?

ji ojiskřil křídla a poslal z domu
že už je dospělá

přišla když už jáma zela hotová

pro strom snad?

pro hvězdáře?


leč ona?

vzdala se své panny na hraní

ve jménu zmrtvýchvstání

objali jsme se a doprovodili
jak duše bez těla

a teď si v noci myslí že mě neměla

nevinná mi zákon káže
rozhořívá
a zas mě sváže a potom proklíná