NA POCHYBÁCH
NA POCHYBÁCH
Anotace: "procházková básnička" napsaná za chůze, bez oprav, bez ambicí
Jsem zrůda
Zaklelo zrcadlo a závistí před tvojí tváří
puklo
Nevhodné panence vypadly skleněnky z důlků
Levina popraskaných slz je unesla až ke tvojí postýlce
A ty jen laškovně odkopeš svoje nožky zpod huňaté deky
kam zarostlého staříčka pouštíš už jen ze soucitu
Abys mohla spokojeně užívat nedělní vycházky za město
vybledl černobílý svět ještě o malý kousek
Aby tě v teniskách nešimraly
zbloudilé kamínky
vítr je odfoukne stranou k počůraným patníkům
Stejně za tebou půjdu
v hlubokých stopách
Budu odlívat otisky tvých podrážek
a malovat je barvami duhy
Stejně v tobě zaspím vstávání
Vysoko nad mraky
a v hlubinách našich paží
hádek a prožitků
konat se bude zas
výstava bláznivých odlitků
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk
Myslíš pozdzimní krajinu s pestrobarevnou škálou
spadaného listí nebo už holé stromy, kymácející se
ve větru... ? ńebo radost z kýženého, šťastně proži-
tého volna?
Za deště je to lepší, zvlášť v létě, kdy holky nosí
průsvitné šaty, a když zaprší, přilepí se jim na
jejich nahé tělo a vytvaruje přesnou siluetu děvčete,
jako by byla bez šatů.
18.04.2007 07:04:00 | jehlaspichlas
