Anotace: Když mě políbila poprvé...
Děti skáčou do hromad
čerstvě posekané trávy
A mně
(jak jdu kolem)
narůstají křídla
Na nádraží políbení
dostal jsem tak náhle
Teď se vláčným krokem nesu
Přesto půlky stáhlé
Až odlepím i špičky
od země
rozletím se rovnou za ní
Nyní se však
vážení
poroučím a klaním
Ta druhá sloka to tam právě přervává schválně, já rád věci utínám ve velkým rozmachu, protože nikdy nic nejde jako po másle, aspoň teda mně :(
17.04.2007 19:54:00 | journeyman
druhá sloka je trošku slabší, nejvíc se mi líbí první, je nejobrazotvornější. navozuje pocit, který ovšem následující sloka příliš rychle strhne. jinak se mi líbí.
17.04.2007 17:29:00 | grygaruv atelier