Memento

Vítr mi vytrh tě na louce z ruky
Na chvíli odlétlas na křídlech sluky
Pak jsem tě našel v březovém háji
Leželas sama a mně se dech tají
Krásná a znavená, hezčí než dříve
Jak jsou jen něžné tvé oči sivé
Zahleděn do nich, ach jak jsi křehká
Hladím tě na šíji, ale jen zlehka
Jak se tě dotknu, hned zase zmizíš
Ubožák zapěl, co zaseješ, sklidíš