..a tehdy ve mně probudila
moc hluboký cit
věděli jsme oba
jednou budu muset jít
možná, že to věděla
lépe než-li já
proto se mi teď tak
špatně usíná
já byl vždycky trochu
hlavou v oblacích
ještě teď mi v uších zní
její krásný smích
kdyby se jí povedlo
sundat mě z nich dolů
mohli jsme jít životem
dál za ruce spolu
Místo toho chodím teď
širým světem bosý
Díky, pane Vrchlický
"zpívám u dveří a prosím"
Moc se mi líbí, jak píšeš, nezdobíš, neženeš to do vzletných metafor, ale pod rukou ti to všechno žije a dýchá - a zakomponovat Vrchlického je úžasná tečka*
31.07.2025 19:09:06 | cappuccinogirl
Moc děkuji za krásný rozbor mého psaní :) těší mě to. No hned jak mě napadlo slovo "bosý", tak jsem věděl, že tam musí být Vrchlický :)
31.07.2025 22:34:38 | Břetislav