Tuláci po hvězdách

Pořád by koukal tam nahoru do
mraků
A vlastním vesmírem toulal se
dokola
Odmala žil světem princezen a
draků
Vznášel se v oblacích na křídlech
sokola
Pro ten svět pohádek neviděl
kaluže
Do nichž pak upadal a vždy se
zmáčel
Šat vodou nasáklý nevyschl
bohužel
Tíhu co nabral tu pak s sebou
vláčel
Pak přišla ona a vzala ho z
obláčků
Vůbec ne surově - citlivě,
jemně
Vtiskla mu do ruky pár medových
koláčků
Hned jak je ochutnal vtáhla ho
země
Když s ní šel za ruku a koukal
nahoru
Že šlápne vedle nemusel mít
strach
Navzájem tvořili pro sebe
oporu
Spolu pak toulali se po
hvězdách