Jsi slunce vprostřed louky,
kde plují oblaka
a s nimi
žhnoucí oči kozích brad.
Půjde-li stín v Tobě
i ve mně se smráká ...
Jak dokáže smutek
babího léta
dát odpověď
na léčky ocůnů !
Podzim milování,
když ptáci
ve své nahotě hledí
do vodních zrcadel
marných odpovědí ...
Tvé písmo v kameni
je jako jiskra
padající v runu.
Třeseš se v mém srdci
jako list
za motliteb větrů.
Klečíš před oltářem něhy ...
Rozevřená křídla tvých úst
zažínají červánky ...
Zapřísahám Tě lásko
zas a znovu
Ať shoří mé tělo
v modrých plamenech zimy.
Padá sníh odpuštění
vločka se tiskne k slovu
závěj v duši nepřestává růst.
Půjdem si pro sebe.
Život v mlčení je jen
nekonečný půst ...